Systémy GOogle nemohou ověřit přesnost obsahu, namísto toho se spoléhají na signály, o kterých si společnost myslí, že jsou v souladu s „relevancí tématu a autoritou“, podle Dannyho Sullivana, mluvčího Google Vyhledávání, což napsal ve tweetu nahraném na jeho osobním účtu devátého září. Tohle přilákalo pozornost hned několika SEO konzultantů a praktiků a rozvířilo to diskuzi. 
 
Tady je samotný přepis tweetu a otázky, která jej zapříčinila:
 
EObyMichael (Twitterový účet) = „Tak tohle mě opravdu zajímá a nemůžu nikde najít žádné oficiální stanovisko, tak to pojďme zkusit, DannySullivan, jak vlastně Google zvládá přesnost obsahu? A je tento proces nějak zahrnut do hodnocení klíčových slov? Myslel jsem si, že by tohle mohlo být vykonáno komparativní data analýzou obecného konsensu.

Není to soutěž v popularitě.
 
Když Bill Slawski, vedoucí SEO výzkumu pro společnost Go Fish Digital, citoval vlastní vysvětlení Google o tom, jak vyhledávací algoritmy fungují, interpretoval je tak, že popularita určovala skóre důvěryhodnosti pro obsah, Sullivan odpověděl: „Ne, není to vůbec o popularitě.“ Poté rozvedl fakt, že popularita by byla příliš lehkým signálem a pravděpodobně by byla nepoužitelná pro nové požadavky, což činí zhruba patnáct procent z denní četnosti vyhledávání na GOogle.
V honbě za autoritativnějšími výsledky vyhledávání: Něco z historie.
 
V pokusu zlepšit kvalitu jeho výsledků, GOogle oznámil projekt Sova (Project Owl) v dubnu 2017, projekt klad více důrazu na autoritativní obsah a dovolil uživatelům poskytovat zpětnou vazbu pro autocomplete návrhy na vyhledávání a odpovědi vybraných příspěvků.
 
V listopadu 2017 se GOogle také spojil s The Trust Project, aby přinesl daleko více transparentnosti zpravodajskému obsahu a mohl tak bojovat s distribucí dezinformací. Jeden z jeho prvních kroků bylo povolení vydavatelům přidávat až osm „indikátorů důvěry“, aby mohli odlišit informace, jako například kdo financuje zpravodajský outlet, jaká je jeho mise, autorova expertíza a zkušenost, typy psaní a tak dále, skrze markup strukturovaných dat.
 
V září 2019 společnost aktualizovala jeho Příručky pro hodnotitele kvality Vyhledávání, aby zdůraznila vetování zpravodajských zdrojů stejně tak, jako YMYL obsahu a jeho tvůrců. Také rozšířila základnu pro to, kdy hodnotitel může aplikovat nejnižší možné hodnocení obsahu, který může potenciálně šířit nenávist.
 
Reakce.
 
Sparktoro zakladatel Rand Fishkin nesouhlasí s základem pro vysvětlení Sullivana, a proti argumentuje tím, že stroje mohou přiřazovat jistou úroveň přesnosti obsahu, když citoval Googlovy „faktické extrakce, které sahaly od odpovědí kalkulačky k filmografiím až po informacích o cestování.“
 
Judith Lewis, zakladatelka společnosti DeCabbit Consultancy, zvýraznila komplexnost daného problému a dodala, že strojové učení „dovoluje jistý stupeň zpracovávání přesnosti čehokoliv, co není relevantní k osobní zkušenosti.“ Lewis také navrhla to, že Sullivanova odpověď může znamenat pro Google to, že chce, aby už s tím dali ostatní pokoj.
 
Jenny Halasz, prezidentka společnosti JHL Marketing, zase rozezněla náladu, která může být sdílena mezi různými ostatními SEO konzultanty, když tweetnula: „ANO, tisíckrát ANO! Děkuji, DannySullivan. Tohle je mýtus, který nikdy neumře.“ Halasz také zvýraznila ironii, že Google samotný poskytuje výsledkům vyhledávání obsah, když tvrdí, že přesnost je faktor hodnocení.
 
Proč by nás to mělo zajímat.
 
Přesnost obsahu je velice důležitá pro uživatele, avšak, jak Danny Sullivan vysvětlil, není to hodnotícím faktorem GOogle. Relevance tématu a autority – což by se nemělo zaměňovat s popularitou,  což může vyústit z těch dvou – jsou signály pro Google systémy, na které se spoléhají pro hodnocení obsahu.